Odborníci kritizují záměr zavést speciální daň pro monopoly, protože by to bylo nesystémové řešení.
Koalice chce zvýšit pomoc pro rodiny s dětmi. Problémem však je, kde na to vezme finanční prostředky. Další peníze navíc by totiž zvětšily sekeru ve státním rozpočtu, kterou už stihla zatnout tato vláda. Kromě toho by to ještě více zhoršilo stav veřejných financí.
Proto se strhla v rámci koalice debata o tom, kde najít další peníze. Řešením by mohla být speciální daň pro vybrané podniky, jako například Slovnaft či další velké společnosti s dominantním postavením na našem trhu.
Návrh na zavedení dodatečného zdanění představil ministr práce Milan Krajniak (Jsme rodina). Odborníci však takové opatření nepodporují a spíše ho kritizují. Aktuality.sk oslovilo několik analytiků s otázkami, jak hodnotí dodatečné zdanění monopolů a zda další daně nebudou mít negativní vliv na naši ekonomiku.
Je tak trochu fascinující, že tatáž vládní koalice, která zrušila bankovní odvod, lze zavádět velmi podobnou daň na přirozené monopoly. Taková daň je v pořádku, pokud je součástí funkčního daňového systému, na Slovensku tomu tak ale není. V tomto případě se jedná o nesystémové opatření. Podíváme-li se však realitě do očí, tak bez zavádění nových daní nebudeme umět financovat stát, pokud se zároveň nechceme nadmíru zadlužovat.
Zdaňování přirozených monopolů nemá negativní vliv na ekonomiku, protože ty se nemohou sbalit a odejít. Přirozené monopoly mají předmět svého podnikání i zákazníky na Slovensku.
Očekávat, že dokážeme vyšší efektivitou a nižšími daňovými mezerami nashromáždit potřebné stovky milionů a zároveň snižovat zadlužení, je nereálné. Konečně je třeba začít měnit náš daňově-odvodový systém is ohledem na to, že máme jednu z nejnižších daňových kvót v EU (podíl všech daní a odvodů na HDP). Nemůžeme očekávat, že ufinancujeme sociální výdaje jako ve Skandinávii, pokud zároveň chceme mít daně jako Chile.
Ekonomická situace je náročná a velmi proměnlivá, a proto by vláda měla zejména v současné době hledat zdroje v již existujících kanálech, například prostřednictvím úspor a zvyšování efektivnosti.
V ekonomice má smysl, aby měly všechny firmy stejné daňové zatížení, jelikož je to férové ke všem. Speciální zdanění, přicházející zejména v těžkých časech, zhoršuje předvídatelnost ekonomického prostředí a může ve firmách zvýšit nejistotu, že ve špatných časech bude tlak na konkrétní odvětví vyšší.
Z toho důvodu může docházet k tendenci vytvářet více úspor a obecně být opatrnější při své byznysové strategii, což v konečném důsledku může ovlivnit například i jejich ochotu investovat.
Problémem zdanění specifických odvětví či firem je jejich nesystémovost. Odůvodňuje se dosahováním vysokých zisků, ale právě chybí definice vysokého zisku. Argument v podobě čísla přesahujícího miliony eur je sám o sobě snadno komunikovatelný, ale zavádějící. Nemluví o podmínkách, díky kterým vznikl.
Ziskovost rovněž zohledňuje míru podstoupeného rizika. Na druhé straně je pochopitelné, že vláda může vzít jen tam, kde něco je. Vytváří to zároveň nejisté podnikatelské prostředí.
