Nahromaděné šatstvo, které už nenosíme, nebo jsme ani nikdy nenosili. Šaty a obleky, které jsme na sobě měli naposledy na svatbě příbuzných, nebo trička s reklamním potiskem, které jsme dostali do daru, a rovnou putovali do kouta skříně.
Hromadění oblečení znají mnozí z nás. Stejně tak znají potřebu provzdušnit skříně, zbavit se nevyužívaného šatstva.
Jak však sílí povědomí o ekologických důsledcích textilu rozkládajícího se na skládkách, nutí nás to zároveň uvažovat nad tím, co udělat s oblečením, které už ve své skříni nechceme.
Horší než plast
Textil na první pohled nebudí takové obavy jako plasty. Zatímco plastové láhve, obaly a mikrotenové sáčky vnímáme jako odpad, který zaplavuje přírodu a oceány, nenošené oblečení v nás obvykle stejné obavy nevzbuzuje.
Pozor na greenwashing
Několik obchodní řetězce nabízejí možnost přinést do prodejny staré oblečení.
Zákazníkům slibují, že nepotřebné šatstvo zrecyklují, a zároveň jim nabídnou poukázku na nákup nového oblečení. „V drtivé většině to není pravda a jde jen o marketingový tah,“ vysvětluje koordinátorka Fashion Revolution.
„Sledujeme výroční zprávy řetězců, a tak víme říci, že k nákladné recyklaci nedochází. Oblečení, které zákazníci v dobré víře přinesou do obchodů, obvykle stejně končí na skládce.“
„Textil na skládkách je velmi velký problém. Z mého pohledu je dokonce horší než plast, protože jde o kombinaci syntetických a organických vláken, která stále neumíme efektivně oddělit,“ vysvětluje slovenská koordinátorka Fashion Revolution Martina Mareková Kuipers. Jen na Slovensku se přitom ročně vyhodí až 55 tisíc tun oblečení a jiného textilu.
Zatímco v případě recyklace plastů již máme efektivní a cenově přístupné technologie, je recyklace textilu stále náročná, což se následně odráží i na konečné ceně výrobku.
Drtivá většina vyhozeného textilu proto stále končí na skládkách. „Organické části textilu při rozkladu vytvářejí velké množství metanu, který se uvolňuje do ovzduší,“ říká o smutném konci našeho textilního odpadu Mareková Kuipers.
Nechceme-li se tedy podílet na této situaci, měli bychom se pokoušet o to, aby co nejvíce námi vyloučeného oblečení a textilu dostalo druhou šanci.
Jedná se o jednoduchý a pro mnohé lidi přirozený krok, který vyžaduje jen minimum úsilí. „Velmi doporučuji vyměňovat a posouvat oblečení v rámci rodiny či mezi přáteli. V tomto případě víte, že se jedná o čisté a hodnotné oblečení,“ vysvětluje Mareková Kuipers.
Posouvání oděvů ve svém nejbližším okolí usnadňuje i to, že obvykle znáte vkus a potřeby svých přátel, a tak může být darování oblečení adresné a konkrétně.
Prodávejte a swapujte
Prodávání oblečení je možné prostřednictvím sociálních sítí, komunitních stránek nebo webů zaměřených na mateřství a rodičovství. Vyfotit oblečení, vytvořit inzerát a komunikovat s cizími lidmi je sice o něco náročnější, ale výsledkem může být mírný zisk.
Stále populárnější jsou také swapy oblečení, které fungují na principu vzájemného vyměňování.
Redakce radí: Nechte se inspirovat zajímavými články, tipy a nápady, inspirace není nikdy dost.